Největší péči asi ale samozřejmě zaslouží hlavní nástroj, tedy pistole pro americkou retuš. Zde musíme být především hodně opatrní a čištění provádět opravdu důkladně, aby pistole dlouho sloužila. Jestliže máme v pistoli zbytky usazené zaschlé barvy, nejenže nebude fungovat tak, jak by měla, ale můžeme ji i zničit! Proto je nutné důkladné čištění po každé práci a někdy i v rámci ní.
Práci jsem začal zbroušením původního nástřiku přilby. K broušení používám vodní smirkový papír zrnitosti 800 a víc. Následně přišla první vrstva barvy, na kterou jsem použil akrylátový, lesklý sprej. Znovu jsem přebrousil jemné nedostatky a přilbu ještě jednou přestříkal. Po-té jsem se pustil do vytváření šablon a masek. Šablony na čísla a nápis jsem zhotovil pomocí plotru. Masky na sršně a těžební věž pak ručně z papírové pásky.
Kdysi byli produkty firmy Apple moc drahé, nedostupné, nepochopitelné a používající jiné rozhraní(OSX), než standardy(Win)u nás v Evropě. Čím dál více lidí si však jablečné mobily, počítače a tablety pořizuje pro svou spolehlivost a kvalitu. Nebudu popisovat jak jsem k Apple přišel, nebo jak jsem s MacBooky spokojen a že i přes nepochopení některých dál zatvrzele používám iPhone, protože mi nejvíce vyhovuje. Nepatřím mezi ortotoxní „pacienty“ jablek, kteří si z toho dělají kult, mám prostě jablka rád, stejně jako synovo Android anebo věčný OS Linux. Ale zpět k malbě...bylo mi líto, že jsou originální trička Apple dost drahá a tak jsem si ho vyrobil sám a nám tu pro všechny malý a jednoduchý postup jak na to pomocí airbrush.
Ahoj všichni airbrushisti a malíři s pistolí. Posílám Ti to na email i s obrázkama. K airbrushi jsem se dostal náhodou a to díky tomu, že s pistolkou na modely se dá i malovat, tedy podle táty a tak jsem začal hledat jak. Moje první a zatím poslední práce byla na Simsonovi a je to s ucpanou tryskou zatím takový nesmělý začátek. S airbrushem se dá malovat se šablonami a bez nich i když dost dobře nechápu jak. Je to hlavně o tom jaký máte vybavení, co používáte za barvy a jaký máte cit na tu prokletou malou páčku, která nechce moc poslouchat. Malovat se dá různě, v příloze jsou fotografie a tady můj malý popis.
V dnešním díle se podíváme na postup portrétu od člověka, který se posledních 20 let zabývá airbrushem a který je během týdne na několika místech najednou a dělá svou práci. Od zakázek na plátno, na zeď i trička a automobily a motocykly.Jeho poslední práce byl ohromný kamión a před ním nekonečně dlouhá dodávka na přepravu zboží. Občas si zde v Airbrush Magazínu představujeme zajímavé lidi, kteří nám odpoví na email a jsou sdílní podělit se o své zkušenosti.
Nejsem žádný expert na airbrush a stále se učím. Pistoli už mám několik let a za tu dobu jsem pochytil několik užitečných informací. Nesnažím se o nějaký zázračný článek a přesvědčování o koupi. Je to jen souhrn několika zásad a věcí, které se hodí znát začátečníkům. Další informace najdete na stránkách a fórech plastikových modelářů. Stříkací pistole lze dělit do několika skupin: fixírky, jednočinné a dvojčinné. Fixírky, které v podstatě ani nelze mezi stříkací pistole řadit, jsou nejlevnější varianta, která se používá pouze na velké plochy. Pro někoho to může takový vstup do světa stříkacích pistolí. Jsou velice jednoduché na údržbu.
Efekt hadí kůže pomocí airbrush pistole na povrchu jsme si tu ukazovali před půl rokem. Je mnoho způsobů jak hadí kůži udělat. Ale vlastně vše se točí kolem stejného principu. Rozdíl je pouze v tom, jak pečlivě uděláte detaily a kolik času hodláte strávit na této malbě. Nebudu chodit okolo, ukážeme si to na mém modelu, který jsem maloval asi hodinu. Pokusil jsem se v pěti vrstvách vytvořit to co jsem si sám navrhnul. Ale osobně znám blázny, co dělají běžně dvounásobek vrstev a věnují se detailu celé hodiny. Podívejme se společně na můj postup.
Letos v jsem začala s jedním zajímavým a celkem náročným zájmem. Jde o techniku airbrush. Malování mě vždy moc bavilo, ale občas už technika, kterou jsem používala mě od další práce na domácích dílech odradila. Bylo to stále dokola, štětec, tužka, uhlík, štětec, tužka, uhlík, křídy.... . Vyslovila jsem přání , že bych chtěla zkusit techniku, která se mi zdála už velmi náročná, ale tak moc zajímavá, že by to za zkoušku opravdu stálo. Přítel mi, jako dárek k Vánocům pořídil kompresor a pistolku na techniku Airbrush.
Pistoli po skončení práce je nutno vyčistit a to nejlépe propláchnutím (několikerým) ředidlem. Je možné lehce prstem zastínit trysku, vzduch pak probublává do nádobky a pomáhá pročistit pistoli. Jako základní čištění to dostačuje, ale jednou za čas (podle intezity používání) je nutno pistoli rozebrat a jednotlivé díly umýt v ředidle nebo ve speciálních čistidlech. Při této práci je třeba postupovat nanejvýš obezřetně neboť poškození jehly nebo trysky má fatální následky. Při čištění vyndavejte jehlu vždy zepředu, vytažením zezadu totiž zanesete na těsnění všechnu nečistotu která je usazena na jehle. Očištěnou jehlu pak vkládejte zezadu. Trysku neprošťuchujte žádným drátkem (hrozí deformace) nechte pracovat speciální čistidlo. Nezapomeňte udržovat průchozí malou dírku ve víčku nádobky.
Osobně nejsem příznivce USA, mám k tomu asi milión důvodů. Ale když pominu politické, sociální a ekonomické záležitosti této velmoci, musím zase uznat jedno. Trh a podmínky pro malbu jsou tam úplně jiné, než v naší malé zemičce v srdci Evropy. Asi to nebude jen v airbrush sortimentu, ale zcela jistě se to týká výpočetní a komunikační techniky a jiného druhu zboží. Nebudeme se proto zaměřovat v naše článku na Ameriku, stačí když si realisticky namalujeme jejich vlajku ve větru. Podotýkám, tato vlajka je pouze ukázková, nic Vám nebude bránit udělat realisticky jinou, třeba Českou nebo Slovenskou. Ukážeme si podrobný návod jak na to.
Karbonový povrch jsme již vyráběli několika způsoby. Pro tento efekt se dá použít speciální maska jako je látka Carbon Fiber Effect, přes kterou stříkáme barvu a vytváří nám efekt povrchu velmi podobný karbonu. Bohužel prodejce nebo dodavatel tohoto maskování v Česku není, nebo se ho zatím nepodařilo nikomu z čtenářů kontaktovat. Měli jsme tu také protiskluzovou podložku na palubní desku, která má podobnou strukturu a umožní na malé předměty karbonový efekt vytvořit. Ne však tak dokonale jako pomocí Carbon Fiber Effect. Dnes si na povrch budete tvořit kromě jiného i linkování, proto si připravte štětce, začínáme...
Když potkávám motorkáře, občas se najde někdo, kdo nechce mít na své motorce sofistikované orly, čím dál méně populární symboly Ameriky, nebo šelmu. Trend v tématech airbrushe pro motocykly jde od obrazů spíše na grafiku a to jak pinstriping neboli linkování až po abstraktní vzory (patterny) a nebo plameny v různě barevném provedení. Abych pravdu řekl, v Česku se moc linkované nebo „hot rod“ grafické plameny nevidí, jedná se spíše o výjimku. Daleko oblíbenější jsou barevné variace plamenů v kombinaci s nějakým vhodným motivem. Na malbu jedné podobné práce se nyní podívejme.
Strana 4 z 13


Tentokrát tu máme příspěvek i z jiného soudku. Ivana, nabízející spoustu krásných maleb pod přezdívkou e-zaba, nám poskytnula svůj postup a příběh shledání s airbrushem. Tak jak to tedy bylo? Jak mne potkal airbrush ...
Práškové laky:princip nanášení těchto barev pracuje na principu elektrostatického náboje. Do rámu, který je zavěšen pevně nebo otočně v lakovacím boxu, je přiveden jeden pól. V trysce stříkacího zařízení nebo pistole je otočná hlavice, která se při tryskání barvy otáčí a vyrábí tak opačný náboj. Barva je pak přitahována k opačnému náboji v rámu. Výhodou tohoto systému je veliká rychlost nanášení barev a vysoká efektivnost nástřiku (při klasickém postupu, zejména na malých průměrech trubek, jako jsou například zadní šavle, je obrovský prostřik a tedy veliká spotřeba barvy). Nevýhodou této metody je snížená možnost použít na jednom rámu více odstínů.
Ráda bych Vás pozvala na vernisáž :
Snad proto,že jsem amatér se mi nechtělo kupovat dražší dvousložkovou barvu a originální autolak. Popíšu zde příběh o začátcích a bádání tajů lakýrnického v jedné malé vesničce na začátku devadesátých let. Když jsem si spočítal kolik mě tehdy acetonka, neboli nitrokombinační barva vyšla na celé auto, tak bych dnes už do toho nešel. Obzvláště při výběru, jaký je dnes . Nyní je tolik dobrých výrobců barev, že je opravdu z čeho vybírat. O schopnosti krytí obyčejné barvy a dvousložkové si také můžeme povídat. V garáži na mě čekal oprýskaný Favorit, ze kterého jsem chtěl udělat opravdu hezkývůz. Alespoň na pohled, když už ten motor něco pamatoval a měl nevalný výkon. Celé auto jsem odstrojil, olepil a obrousil. Sice ne na kov, ale co šlo jsem osmirkoval. Následovalo tmelení děr, prasklin a děsivostí v laku.