Výtvarnou techniku zvanou airbrush znají spíše milovníci rychlých motorek. Používá se totiž na efektní zdobení jejich plechových miláčků. Malíř Petr Bauer se ale snaží lidem ukázat, že tato technika je vhodná i k malování klasických portrétů nebo krajinek. Zatím je první v kraji, kdo tuto techniku učí. Doufá ale, že si airbrush najde k umělcům cestu.Dříve se technika používala u nás jen zcela výjimečně. „Já jsem se airbrush jako výtvarnou techniku učil po revoluci v Německu. Ani potřebné vybavení tady nebylo k dostání.
Když jsem setkala s Aibrush nebo také Americká retuš poprvé, obdivovala jsem její dokonalost. Tehdy jsem viděla však pouze její výsledek. Někoho v akci jsem viděla až několik let poté, kdy jsem se nachomýtla tzv. street airbrush. Možná, že obrázky nakonec byly poněkud kýčovité, kvůli provětrání peněženek turistů. Faktem však je, že to byla jedinečná show, která se hned tak nevidí. Až poté jsem se o AIBRUSH začala zajímat víc a zjistila jsem o ní spoustu zajímavých informací…
Firma Hobby AVS nám poskytla k redakčnímu testu set Airbrush. V plastovém kufříku o rozměrech 36x28x9 cm je uložen malý kompresor (výrobce udává pracovní tlak 1 bar) se síťovým adaptérem, jednočinná stříkací pistole, vzduchová hadice, 2 míchací sklenice, 2 pipety, 2 akrylátové barvy Aqua Color, 25 ml Aqua Color mix (ředidlo), 25 ml Aqua Color clean (čistič), klíč pro snadnější manipulaci při čištění a návod k použití.
Graffiti a nejen jimi se zabývá již řadu let. Pod svým vlastním jménem Michal Škapa však vystavuje poprvé. Ukázku z tvorby tohoto mladého umělce můžete vidět v Trafačce ve Vysočanech. Výstava děl Michala Škapy pod názvem 00 NIC je v Trafo Galerii rozdělena do zhruba dvou a půl místností. Tu první, hned za vchodem z ulice Českomoravská (naproti tramvajové zastávce Ocelářská) ovládly obrazy poměrně nové a to z let 2010 a 2011. Už i zde, stejně jako na celé výstavě, převažuje téma sprejů.
Colin je uznávaný airbrush umělec již více než 25let. Jeho práce jsou natolik zajímavé a profesně propracované, že přináším malou recenzi o jeho práci. Jako mladík vždy obdivoval plameny na Hot Rodech a jiných stavbách automobilů, než dostal nápad pustit se to airbrushe a linkování také. Jeho sen se stal postupně skutečností a postupně začal malovat krásné fantasy scény na plátnech i plechu. Jeho práce neušly pozornosti práce kritiků a většina jeho děl dodnes sklízí pochvalný ohlas.
Ahoj lidičky, Magazíne, foukači. Díky za právo publikovat, ale já opravdu nejsem žádný spisovatel pro média. Jen bych chtěl napsat, že díky webu a pár dobrým lidem odsud jsem se dokopal k tomu, abych si objednal pistolku na airbrush. Možná jsem to měl napsat do fóra, nebo někam, ale zkusil jsem to jako publikovat, třeba to i vyjde. No a lámal jsem si hlavu, kolik to bude stát peněz. Barvy na testování mám černou a bílou. Kompresor mě čeká příští týden, hned jak něco dostanu od svého skvělého zaměstnavatele. A pistolka? Za sedm stovek si myslím, že je to krasavice.
Už je květen, teplo, sluníčko hřeje ruce a myšlenky. Tuningáři vytahují své káry, leští límce a motory. Motorkáři hrdě řídí své mašiny po silnicích. Častějíi kolem citím zápach palených gum. Paráda. Je krásné období. Pokud se Vám to líbí také, máte též svoje auto nebo motorku a chcete se odlišit, tak jste tu správně. Abyste svému miláčkovi něco přidali, zlepšili ho nebo zvýraznili, stačí málo. Mám tu pro Vás inspiraci.
Airbrush pistole, pro začínající, kteří nechtějí do začátku utrácet za profesionální nástroj, ale přesto za své peníze chtějí kvalitu. Komponenty pro pistole Neo, jsou vyráběné v Taiwanu u SPARMAXU a montované v Číně a to vše podle Know How, Iwaty. Tím se Iwatě povedlo dostat na trh pistole s nízkou cenou, ale přesto velice kvalitní, což Iwata zaručuje i svou 5 letou garancí....
Toliko oficiální text, ale od toho to nepíšu. Každá pistole u mě dostane zabrat ze všech stran, nejen v tom, jak tenkou linku dělá, ale jestli je i „blbuvzdorná“
Přebral jsem si už používanou iwatu od Martina Kavana(http://www.airbrush-shop.cz/) a zároveň pár lahviček barev com-art , vyráběných a přímo doporučovaných iwatou.
V dnešním vydání jedna neobvyklá reportáž. „Když se to vezme, jedním z největších problémů pro modeláře je dosáhnout dobrý a realistický povrch na modelu. Tím myslím barevné provedení. I když uděláte sebelepší model, plastiku, nebo něco jiného a nepovede se Vám malba, tak zkazíte celou práci. O modelech a své práci se bavit nechci, rád bych Vám popsal svou práci s airbrushem, nástrojem který považuji za jeden z nejdůležitějších pro svou práci.“
Jsou určené pro všechny, kdo mají zájem se něco nového naučit nebo si vyzkoušet v našem studiu některou z výtvarných technik, které by jste třeba jen obtížně prováděli doma. Tyto kurzy mohou také sloužit jako příprava žáků 9. tříd na talentové zkoušky středních uměleckých škol. Ke každému zájemci přistupuji individuálně podle jeho výtvarných dovedností a zkušeností a snažím se je rozvíjet.
Toto a jiná témata jsme už v AM řešili několikrát. Kdysi jsem jako všichni, co chtějí ušetřit preferoval výrobu domácího kompresoru. A to jak hlučného, kdy jsem kombinoval kompresor z brzd Tatry se vzduchovou nádrží z Avie a celé to osadil manometrem z kotelny. Anebo jsem zbastlil hasicí přístroj s motorem z lednice a dal tam tlakový spínač, nebo jsem ho spínal nožně, později jsem dokonce sehnal pojišťovací ventil. Ano, jde udělat podomácku dobrý kompresor, možná nebude prskat ani vodu, dokonce jde udělat dobře, ale musíte být vybavený kutil, udělat vše bezpečně (je to tlaková nádoba) a nezapomemou na to, že vás nesmí zabít ani tlak vzduchu, ani elektřina při zapojení kabelů. Samozřejmostí je pojišťovací ventil a regulátor tlaku. Ale o stavbách dnešní příspěvek není, chtěl jsem jen popsat to, že pokud...
Je sice již po zimní sezóně, ale rád bych Vám dnes popsal , jak se dá docela dobře provést lak i grafika s airbrush pistolí a s pomocí šablon. Loni koncem léta se mi povedlo sehnat přilbu na lyže v dobrém stavu přes inzerát. Jedná se o značku Carrera ski a byla za zlomek původní ceny. Sice byla trochu odřená, ale o to víc jsem byl rád za výhodný nákup a těšil jsem se, až ji dám do pořádku a na to jaký motiv na mí namaluji. Pokud jste zvědaví na to, jak ten můj lakovací experiment dopadl, podívejte se se mnou, ukážu Vám můj postup.
Strana 5 z 10


Pozastavil bych se nad dopisem jednoho čtenáře. "Vážený pane, Nedávno jsem navštívil Vaši stránku a velmi mne zaujalo řešení problému s pistolkou a kompresorem. Na podzim jsem navštívil svého kamaráda Jaroslava Čejku a tam m půjčil pistolku s barvou a tak jsem si poprvé vyzkoušel, jak se s ní pracuje. Americká retuš je opravdu citlivá záležitost a kromě velikosti trysky záleží hlavně na citlivosti a jistotě v ruce.Začal jsem hledat ve vyhledávači AIRBRUSH a kromě hodně vydařených obrázků jsem našel i Váš článek o kompresoru z ledničky. Psal jste zde že kompresor z lednice lze použít, ale že se přehřívá a také má spoustu kondenzátu."
Někdy si pokládám otázku, jestli většina lidí umí ty dobré šablony na malbu pistolkou používat. Míjelo mě dnes jedno auto a tam byl fouknutý pejsek. Ale opravdu jen fouknutý, bez dodělání, fantazie a byl to ten samý, který byl použit i na motocyklu Honda Shadow z Roudnice nad Labem. Barva i lak super, ale ta šablona mi nedá spát. To už je takový problém si nacvičit práci se šablonou? Když po fouknutí šablonu z podkladu sejmeme, vezmeme do ruky pistolku, trochu fantazie, štětec a konečný výsledek může vypadat úplně jinak než hrůza, která na mě vykoukla na ulici.
Zdravím foukači. Nevím jak ostatní, ale já jsem se s airbrushem setkal až před nedávnem a to díky modelařině. Nikdo si neumí představit tu práci se štětečkem, ty nekonečné hodiny a hodiny práce, malování a patlání vším možným co je po ruce. A pak jsem se dostal na výstavu modelů do Lince, už tam nějaký čas pracuje moje sestřička a byl jsem u vytržení. O pistolkách samozřejmě vím, že existujou. Ale až teprve v Rakousku jsem si ji pořádně vyzkoušel. Pokreslil jsem tou zelenou barvou celou desku, zkoušel sprejovat z dálky i z blízka. A jak to dopadlo?
Přicházím do garáže a otvírám dveře. Nechávám je záměrně otevřené, aby se tam dalo trochu dýchat. Beru do ruky papírovou šablonu s vyřezanými plameny a lepím ji na vrata plechové skříně. Pak si nasazuji respirátor a připravím si barvu ve spreji. Červená,černá,oranžová a žlutá na okrajích vytváří motiv plamemů ohraničených ostrou konturou ve stylu „krabích“ klepet z let šedesátých, tak typických pro středozápad USA. Po vyschnutí vše ještě doladím bezbarvým lakem od Motipu a dílo je dokonáno. Bohužel se nedochovalo.