Rozhodoval jsem se dlouho, jestli si aibrush pořídit. Nic jsem o tom nevěděl a veškeré informace jsem hledal u kolegů a na setkáních. Internet v té době prakticky neexistoval a tak těch informací bylo opravdu málo. Kdo pistoli měl a uměl ji používat, nerad se dělil o své poznatky. Bylo a ještě je spousta modelářů, kteří pistoli nepoužívají a používat nechtějí. Metod, jak dostat barvu na povrch modelu je celá řada. Já však neodolal lákání tohoto nástroje a tak se jako první pistolka u mě ohřála značka Rewel. Možná to sem nepatří, ale použití je prakticky stejné, jako když se pistolkou maluje na jiné povrchy. Můžeme patinovat, pigmentovat a také lakovat, pokud budeme znát jak správně používat barvy.
.jpg)
Dnes jsem zakopnul o starý case na půdě a napadlo mě, že je škoda že máme pouze laptop. Neříkám, že by se nedal poladit, nebo pomalovat, ale přeci jen na stolním PC jdou dělat větší kouzla, je s ním lepší manipulace a je více vhodný jak pro hardwarový, tak grafický tuning.Proto jsem se zajímalo o to, jakým způsobem je lidé zdobí a lakují. Pak mi padla do oka jedna stavba case, kdy majitel téměř vše rozebral, přestříkal a nakonec vyzdobil motivem z jedné PC hry pomocí airbrushe. Dozvěděl jsem se více věcí, jak jde z běžného počítače udělat herní mašinu s pořádným výkonem, kam až jde zajít na hranici při taktování a jak se takové stroje musí chladit. Ale nejvíce mě samozřejmě zajímal postup, jak dokázal udělat takovou hezkou malbu pomocí airbrush pistolky.
S každým novým Streetfighterem, kterého si postavím, přijde i nový lak. Je třeba mít odlišnou image, a proto jsem si opět zvolil design vojenského oranžového maskáče tak trochu industriálního vzhledu. Nejdříve jsem musel strhat staré polepy a poškozené plasty přelaminovat. Přední štítek a dolní klín byly totiž dost zhuntovaný z pádů a z tepla, co jde od motoru a svodů. A pak přišla práce v lakovně Soběslav, kde mi Kamil Beran poskytnul zázemí už druhou sezónu. Přišel na řadu teror - příprava pod lak.
Čekali jsme na něco nového, na něco co by nám ukázalo alespoň něco dalšího v tvorbě efektů. Trochu mě mrzí, že v emailech nebo na fóru se moc lidí nezajímá o malování obrazů, ale většina čtenářů se zajímá o nádrž či přilbu. Je libo kastlík nebo blatníček? Myslím, že v dalším seriálu na pokračování se s malbou dostaneme o mnoho dále. Dnes je to složitější ukázka postupu, bude to nádrž a blatník. Jelikož takový rozsáhlý postup u nás v AM doposud nikdo nepublikoval, museli jsme počkat na souhlas autora pro prezentaci u nás, proto to malé zpoždění. Detailně si popíšeme podmalování, postup krytí šablonou, vrstvení barev a tvorbu několika skvělých efektů.
Jako průměrný Čech jsem vystřídal několik značek automobilů. Od českých, italských, jednoho Japonce a nějaký ten Volkswagen. Ale nejvíce se mi zaryl do paměti jeden automobil. Nevím, do jaké míry je značka Ford spolehlivá, je možné že nový automobil by mi nezpůsobil tolik problémů jako tento vůz. Nepsal bych o tom, ale také se mi dostal „pod pistoli“ a i když neposedná drůbež zůstala pod zámkem, malé nehodě jsem se nevyhnul. Vše začalo zcela nenápadně před mnoha lety v malém autobazaru v Havrani.
Prajem vam vsetkym dobry den , chcel by som tu prezentovat moju poslednu
pracu co sa portretu tyka. Striekam rok a pol a budem rad ak ju posudite ci uz kladne alebo zaporne . Portret je je na platne 800 x 600 , a je tvoreny pistolou Iwata HP BH . Pouzil som cierny tus a aj ked to mnohym nevyhovuje alebo nie su s nim spokojny majitelka diela bola s
finalnym dielom spokojna. Pri manipulacii s platnom sa mi podarylo troska ohnut ihlu na Iwate , a aj ked som ju vyrovnal uz to nebolo ono a tych ludi na moste som viacej nenastriekal .
Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Snad proto,že jsem amatér se mi nechtělo kupovat dražší dvousložkovou barvu a originální autolak. Popíšu zde příběh o začátcích a bádání tajů lakýrnického v jedné malé vesničce na začátku devadesátých let. Když jsem si spočítal kolik mě tehdy acetonka, neboli nitrokombinační barva vyšla na celé auto, tak bych dnes už do toho nešel. Obzvláště při výběru, jaký je dnes . Nyní je tolik dobrých výrobců barev, že je opravdu z čeho vybírat. O schopnosti krytí obyčejné barvy a dvousložkové si také můžeme povídat. V garáži na mě čekal oprýskaný Favorit, ze kterého jsem chtěl udělat opravdu hezkývůz. Alespoň na pohled, když už ten motor něco pamatoval a měl nevalný výkon. Celé auto jsem odstrojil, olepil a obrousil. Sice ne na kov, ale co šlo jsem osmirkoval. Následovalo tmelení děr, prasklin a děsivostí v laku.
Zde je malá ukázka dobře odvedené práce. Míluška mi ukázala co by chtěla na jejich starého Asuse. Tak jsem se na to podíval a ten orel a styl malby mi byl hodně povědoný. Kde já tohle už viděl? Ano, naposledy jsem tento styl viděl u Jardy Křemečka a jeho dílech. A tak jsem se pustil do hledání a našel. Měli jsme tu hodně postupů i na laptopy. Osobně jsem viděl dvakrát na vlastní oči jak kluci malovali a nebylo to pravé ořechové. Už proto, že poprvé notebook rozebrali a namalovali a po složení nefungoval tak jak by měl. Podruhé ho jen zaklapli a malovalo se jen na vršku, ale díky lajdáckému olepení se lak dostal na klávesnici. Zjistím co je lepší a jaký postup by zvolil profesionální grafik ve studiu. A nyní ten pták, snad orel bělohlavý.
Předmětná malba je uměleckým evergreenem, je věčná. Výstava nám však neukazuje celé spektrum současné tvorby, ale je určitým intuitivním výběrem uměleckých děl autorů narozených převážně v 70. letech minulého století. Takový výběr se zrodil v mysli kurátora výstavy, rovněž třicátníka, Petra Vaňouse. Původně chtěl oslovit až čtyřicet umělců, ale nakonec jich vystavuje dvacet čtyři. Umělci mají společnou zkušenost z dětství prožitého v době normalizace. Tato zkušenost však přežívá v jejich podvědomí v odpolitizované formě.
Hodnocení uživatelů: 5 / 5
Airbrush má delší historii, než bychom si mohli myslet. Jeho vznik se datuje už ke konci 19.století. Tehdy ho ale používali pouze k retuším obrazů, či v reklamní branži. Obor Americké retuše se však začal velmi rychle vyvíjet a nastupujícímu trendu dal svými výrobky, inovacemi a patenty úplně nový rozměr pan Jens Andrea Paasche, zakladatel Paasche Airbrush company.
Blíží se letní čas, doba dovolených a většina z nás by uvítala nějakou změnu na svém těle. Díky to řeší piercingem, muži tetováním, nebo jiným způsobem zdobení těla. Převážná většina tetování je nevratný způsob ozdoby těla a každý kdo se k němu rozhodne by si motiv měl opravdu dobře rozmyslet. Dobrá polovina lidí svého rozhodnutí později lituje, kdyby mohli, tak se podruhé tetovat nedají, nebo by si dali udělat něco jiného než to co mají. Druhá polovina spokojených lidí se nechá tetovat dále a přidávají si další motivy. Pro ty, kteří by rádi dočasné a přitom velice vkusné tetování za pár korun tu máme návod jak na to. O víkendu jsem byl na jedné hudební akci. Všimnul jsem si stánku s nápisem „ Airbrush TATTOO“ . Nedalo mi to a šel jsem se podívat, kdo to tu provozuje živnost. Nevěřil jsem vlastním očím…
O tom se vedlo a vede spousta diskuzí. To že airbrush přežije další století není pochyb. Ale bude to pouze pro použití, jaké známe dnes. Když se hrabu v archívech a záznamech, tak se zcela jistě nevrátíme k retušování fotografií. Důvod je zcela jasný, tolik pracný postup dnes nahradila digitalizace, grafické programy, tiskárny a plottery. Stejně jako v reklamním průmyslu. I když ....vzácně vidím ručně malovanou ceduli, zeď s nápisy nebo reklamu na autě. Ale většina lidí dává přednost tisku a fóliím před dražším airbrush nástřikem.
Strana 10 z 15
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Začínáme
-
Hlavní sekce
- Příspěvky
Krásný a snad již slunečný den pro všechny čtenáře. Snad Vám dobrou náladu neodnesla velká voda a doufejme, že máte chuť do dalších výtvarných projektů. Ten dnešní je na papíře a ukážeme si, jak namalovat pomocí airbrush nějaké ovoce. Tento postup s popisem je určený zejména pro začínající a není tak náročný jako minulá lekce.
Ahoj Magazíne! Byl jsi zvědav jestli to zvládnu a tak to zkouším napsat přes tohle uživatelský rozhraní autora z menu na front-endu. Třeba Ti to tam dorazí na zveřejnění, ale pro jistotu posílám po uložení ještě email. No, ono to se mnou začalo před lety, když jsem předtím ani nevěděl o čem je řeč a jak se to vlastně dělá. Myslím malování s retušovací pistolkou. Moc se mi líbily malby a já netušil co je všechno zapotřebí k tomu, aby to opravdu vypadalo dobře jako na tý německý káře v Brně. 
V dnešním příspěvku pro mírně pokročilé se budeme zabývat krok za krokem, jak si vyrobit vlastní tričko s originálním motivem. Malba na textil nebo části oděvu je skvělý způsob ukázat veřejnosti Vaše umělecké schopnosti a někdy je i součástí reklamy pro Vás nebo ostatní. Každopádně když nemáte na sobě nějaký čínský produkt, ale kvalitní bavlněné triko s ruční malbou, zcela jistě budete na akci středem pozornosti. Přes všechny trendy v použití černého trička a kombinaci bílé a modré barvy upřednostňuji spíše dynamickou paletu barev a divoké tvary. 
Vytahoval jsem nějaká data z archívu stovek textů a tak jsem se rozhcenodl publikovat to i když je to hodně staré. Rozhovory a recenze se chystají na příští týden, jelikož nějaké další obrázky uvízly na webu. Kdysi předtím,když mi zapojili internet jsem přišel lehce na to,jak vytvořit nějaké takové stránky a cpal jsem tam chaoticky informace ze světa tuningu a bavilo mne to. Nebyl to jen tak obyčejný tuning, ale venkovský a stupidní. Ne, že bych ho sám dělal,fuj…nic mi to neříká, ale když jsem šel ulici viděl zběsilou škodovku s nalepenými plasty, koncovkou výfuku a vzadu reproduktory od televize, nedalo mi to a musel jsem to vyfotit. Stránky měly ohlas, ale přibližně v téže době vznikl TUZING.com, kde si z podobného tuningového zaměření dělali legraci jiný a já to stopnul. Ne, že by mne kdosi obvinil z plagiátorství,ale proto, že mne už nebavilo psát o dusíku, dřevěných křídlech, poklicích, trapných světýlkách a subwooferech.
Je to možná taková banalita ,ale když mi Petr povídal o tom samém, nedalo mi to a sepsal jsem to do malého článečku, který posílám. Každému se to možná jednou už stalo a pokud ne,může se to stát. Hodně lidí dělá to samé co já, sundá si korunku, ochranu jehly na pistolce a snaží se dostat více k povrchu za účelem tenčí linky. Ono to opravdu funguje, vzduch nemá rotaci a nějaké ty „turbulence“ v ochranném kroužku a chová se jinak. Prostě co mi kdo budete povídat-je to lepší. Ale má to své ale…….Když vám airbrush pistolka spadne na zem, nebo s ní jen lehce ťuknete, je po ní.Anebo po jehle, která se ohne.