Rozhodoval jsem se dlouho, jestli si aibrush pořídit. Nic jsem o tom nevěděl a veškeré informace jsem hledal u kolegů a na setkáních. Internet v té době prakticky neexistoval a tak těch informací bylo opravdu málo. Kdo pistoli měl a uměl ji používat, nerad se dělil o své poznatky. Bylo a ještě je spousta modelářů, kteří pistoli nepoužívají a používat nechtějí. Metod, jak dostat barvu na povrch modelu je celá řada. Já však neodolal lákání tohoto nástroje a tak se jako první pistolka u mě ohřála značka Rewel. Možná to sem nepatří, ale použití je prakticky stejné, jako když se pistolkou maluje na jiné povrchy. Můžeme patinovat, pigmentovat a také lakovat, pokud budeme znát jak správně používat barvy.

Zveřejněno: 25. červenec 2011

Dnes jsem zakopnul o starý case na půdě a napadlo mě, že je škoda že máme pouze laptop. Neříkám, že by se nedal poladit, nebo pomalovat, ale přeci jen na stolním PC jdou dělat větší kouzla, je s ním lepší manipulace a je více vhodný jak pro hardwarový, tak grafický tuning.Proto jsem se zajímalo o to, jakým způsobem je lidé zdobí a lakují. Pak mi padla do oka jedna stavba  case, kdy majitel téměř vše rozebral, přestříkal a nakonec vyzdobil motivem z jedné PC hry pomocí airbrushe. Dozvěděl jsem se více věcí, jak jde z běžného počítače udělat herní mašinu s pořádným výkonem, kam až jde zajít na hranici při taktování a jak se takové stroje musí chladit. Ale nejvíce mě samozřejmě zajímal postup, jak dokázal udělat takovou hezkou malbu pomocí airbrush pistolky. 

Zveřejněno: 24. červenec 2011

S každým novým Streetfighterem, kterého si postavím, přijde i nový lak. Je třeba mít odlišnou image, a proto jsem si opět zvolil design vojenského oranžového maskáče tak trochu industriálního vzhledu. Nejdříve jsem musel strhat staré polepy a poškozené plasty přelaminovat. Přední štítek a dolní klín byly totiž dost zhuntovaný z pádů a z tepla, co jde od motoru a svodů. A pak přišla práce v lakovně Soběslav, kde mi Kamil Beran poskytnul zázemí už druhou sezónu. Přišel na řadu teror - příprava pod lak.

Zveřejněno: 18. červenec 2011

Čekali jsme na něco nového, na něco co by nám ukázalo alespoň něco dalšího v tvorbě efektů. Trochu mě mrzí, že v emailech nebo na fóru se moc lidí nezajímá o malování obrazů, ale většina čtenářů se zajímá o nádrž či přilbu. Je libo kastlík nebo blatníček? Myslím, že v dalším seriálu na pokračování se s malbou dostaneme o mnoho dále. Dnes je to složitější ukázka postupu, bude to nádrž a blatník. Jelikož takový rozsáhlý postup u nás v AM doposud nikdo nepublikoval, museli jsme počkat na souhlas autora pro prezentaci u nás, proto to malé zpoždění. Detailně si popíšeme podmalování, postup krytí šablonou, vrstvení barev a tvorbu několika skvělých efektů.

Zveřejněno: 16. červenec 2011

Jako průměrný Čech jsem vystřídal několik značek automobilů. Od českých, italských, jednoho Japonce a nějaký ten Volkswagen. Ale nejvíce se mi zaryl do paměti jeden automobil. Nevím, do jaké míry je značka Ford spolehlivá, je možné že nový automobil by mi nezpůsobil tolik problémů jako tento vůz. Nepsal bych o tom, ale také se mi dostal „pod pistoli“ a i když neposedná drůbež zůstala pod zámkem, malé nehodě jsem se nevyhnul. Vše začalo zcela nenápadně před mnoha lety v malém autobazaru v Havrani.

Zveřejněno: 14. červenec 2011

Prajem vam vsetkym dobry den , chcel by som tu prezentovat moju poslednu
pracu co sa portretu tyka. Striekam rok a pol a budem rad ak ju posudite ci uz kladne alebo zaporne . Portret je je na platne 800 x 600 , a je tvoreny pistolou Iwata HP BH . Pouzil som cierny tus a aj ked to mnohym nevyhovuje alebo nie su s nim spokojny majitelka diela bola s
finalnym dielom spokojna. Pri manipulacii s platnom sa mi podarylo troska ohnut ihlu na Iwate , a aj ked som ju vyrovnal uz to nebolo ono a tych ludi na moste som viacej nenastriekal .

Zveřejněno: 10. červenec 2011

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Snad proto,že jsem amatér se mi nechtělo kupovat dražší dvousložkovou barvu a originální autolak. Popíšu zde příběh o začátcích a bádání tajů lakýrnického v jedné malé vesničce na začátku devadesátých let. Když jsem si spočítal kolik mě tehdy acetonka, neboli nitrokombinační barva vyšla na celé auto, tak bych dnes už do toho nešel. Obzvláště při výběru, jaký je dnes . Nyní je tolik dobrých výrobců barev, že je opravdu z čeho vybírat. O schopnosti krytí obyčejné barvy a dvousložkové si také můžeme povídat. V garáži na mě čekal oprýskaný Favorit, ze kterého jsem chtěl udělat opravdu hezkývůz. Alespoň na pohled, když už ten motor něco pamatoval a měl nevalný výkon. Celé auto jsem odstrojil, olepil a obrousil. Sice ne na kov, ale co šlo jsem osmirkoval. Následovalo tmelení děr, prasklin a děsivostí v laku.

Zveřejněno: 5. červenec 2011

Zde je malá ukázka dobře odvedené práce. Míluška mi ukázala co by chtěla na jejich starého Asuse. Tak jsem se na to podíval a ten orel a styl malby mi byl hodně povědoný. Kde já tohle už viděl? Ano, naposledy jsem tento styl viděl u Jardy Křemečka a jeho dílech. A tak jsem se pustil do hledání a našel. Měli jsme tu hodně postupů i na laptopy. Osobně jsem viděl dvakrát na vlastní oči jak kluci malovali a nebylo to pravé ořechové. Už proto, že poprvé notebook rozebrali a namalovali a po složení nefungoval tak jak by měl. Podruhé ho jen zaklapli a malovalo se jen na vršku, ale díky lajdáckému olepení se lak dostal na klávesnici. Zjistím co je lepší a jaký postup by zvolil profesionální grafik ve studiu. A nyní ten pták, snad orel bělohlavý.

Zveřejněno: 29. červen 2011

Předmětná malba je uměleckým evergreenem, je věčná. Výstava nám však neukazuje celé spektrum současné tvorby, ale je určitým intuitivním výběrem uměleckých děl autorů narozených převážně v 70. letech minulého století. Takový výběr se zrodil v mysli kurátora výstavy, rovněž třicátníka, Petra Vaňouse. Původně chtěl oslovit až čtyřicet umělců, ale nakonec jich vystavuje dvacet čtyři.  Umělci mají společnou zkušenost z dětství prožitého v době normalizace. Tato zkušenost však přežívá v jejich podvědomí v odpolitizované formě.

Zveřejněno: 29. červen 2011

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Airbrush má delší historii, než bychom si mohli myslet. Jeho vznik se datuje už ke konci 19.století. Tehdy ho ale používali pouze k retuším obrazů, či v reklamní branži. Obor Americké retuše se však začal velmi rychle vyvíjet a nastupujícímu trendu dal svými výrobky, inovacemi a patenty úplně nový rozměr pan Jens Andrea Paasche, zakladatel Paasche Airbrush company.

Zveřejněno: 28. červen 2011