Malování na hedvábí je technika, která pochází z Asie a je stará několik staletí.
V Evropě se díky dostupnosti materiálů pro malování a výjimečným estetickým vlastnostem stala oblíbenou zejména v posledních letech. Hedvábí nemusí být pouze synonymem pro luxus a nedostupnost, naopak - ceny hedvábí k dekoraci jsou velmi příznivé. A nemusíte zůstávat u šál a šátků, můžete se pustit i do tvorby oděvních a bytových doplňků. U nás jsou rozšířené dva základní druhy barev na hedvábí, které se mezi sebou liší způsobem fixace: barvy pro parní fixaci a zažehlovací barvy. Barvy pro parní fixaci, které se fixují v páře, jsou velmi zářivé a fixace v páře je činí velmi odolnými. Zažehlovací barvy nejsou tolik zářivé jako barvy pro parní fixaci, ale stále jsou na hedvábí nádherné. Fixují se několikaminutovým zažehlením - fixace je tedy velmi nenáročná a výsledek okouzlující.
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Začínáme
-
Hlavní sekce
-
Příspěvky
- Malování na hedvábí je technika, která pochází z Asie a je stará několik staletí.
Už jsem to na fórech několikrát četl o návrhu šablon a jejich výrobě přes počítač. Většinou to byli čerství majitelé plotrů a lidi, kteří dělají častěji grafiku a stříkají vzory, ornamenty nebo ti, kteří se učí dělat návrhy. Podotýkám, že vzít fotografii a upravit ji tak, aby vznikla opravdu funkční šablona, není na první pohled jednoduché. Ale hodně práce se s šablonou ušetří a pokud jste vybaveni řezacím plotrem, opravdu při své práci ušetříte hodně času. Takže nejdůležitější a zároveň nejtěžší bude to, jak se naučit zacházet s počítačovým programem. A to tom náš dnešní příspěvek vlastně je, více v článku.
Ahoj vespolek. Dostal jsem pár dotazů, jak je to se mnou a airbrushem. Co používám za vybavení a tak. Hned dopředu musím velmi suše konstatovat, že se považuji za airbushovou lamu. Zvládl jsem jen základní techniky a tak většina mých seancí stále připomíná testování nových postupů než nějakou seriózní práci. Přesto zkusím napsat pár odstavců o vybavení, které používám.
Zdravím foukači. Nevím jak ostatní, ale já jsem se s airbrushem setkal až před nedávnem a to díky modelařině. Nikdo si neumí představit tu práci se štětečkem, ty nekonečné hodiny a hodiny práce, malování a patlání vším možným co je po ruce. A pak jsem se dostal na výstavu modelů do Lince, už tam nějaký čas pracuje moje sestřička a byl jsem u vytržení. O pistolkách samozřejmě vím, že existujou. Ale až teprve v Rakousku jsem si ji pořádně vyzkoušel. Pokreslil jsem tou zelenou barvou celou desku, zkoušel sprejovat z dálky i z blízka. A jak to dopadlo?
Snad každému lakýrníkovi amatérovi se stala situace, kdy musel řešit přípravu. A to jak povrchu, tak bojovat s prachem, zápachem, sousedy... Dnes jsem si vzpoměl na situaci, kdy jsem musel lakovat menší díly. V lakovně se používají speciální stojany, držáky a polohovadla, pracujeme ve sprayboxu, bez prachu.... Do té doby jsem nevěděl - kam s tím? Takže jsem v lakovací garáži některé díly (motocyklové atp.) pokládal na hladký stolek, na odprašněnou židli, zavěšoval jsem díly u stropu a podobné šílenosti, vzbuzující úsměv kamarádů při pokusech udělat skvělý lak na jejich pekelné stroje.
Někdy si pokládám otázku, jestli většina lidí umí ty dobré šablony na malbu pistolkou používat. Míjelo mě dnes jedno auto a tam byl fouknutý pejsek. Ale opravdu jen fouknutý, bez dodělání, fantazie a byl to ten samý, který byl použit i na motocyklu Honda Shadow z Roudnice nad Labem. Barva i lak super, ale ta šablona mi nedá spát. To už je takový problém si nacvičit práci se šablonou? Když po fouknutí šablonu z podkladu sejmeme, vezmeme do ruky pistolku, trochu fantazie, štětec a konečný výsledek může vypadat úplně jinak než hrůza, která na mě vykoukla na ulici.