Mnohokrát jsem se dělal reprodukci podle fotografie, ptali se mě, jak takovou malbu airbrushem dělám. Dali mi fotku a podle ní jsem to udělal. Není to žádným tajemstvím, že stačí pár věcí, trochu cviku a člověk dokáže ten samá obraz z fotografie přenést na plátno, kov nebo zeď. Na zeď používám projektor, ale na papír a kovové věci používám zásadně maskovací fólii popřípadě masky z papíru. Pro ty, kteří se zajímají o to, jak udělat kvalitní malbu tu mám následující postup.
A je to tady! Kdo by neznal Skullmástra a jeho autora Craiga Frazera. Je to už nějaký pátek nazpět, co tento pán uvedl na trh svou vlastní sérii lebek. A to s velkým prodejním úspěchem. Alespoň na americké scéně, hladové po lebkách, šablonách se kterými namalujete snadno počáteční tvar a podle sebe si ji dokončíte. Na podobném principu pracují snad všechny šablony od firmy ArtToool, ale Skullmaster je jedinečný a pokud nejste zrovna malíři, doporučuji. Nejprve shlédněte video, poté se podívejte na podrobný step s komentáři od autora. Ve státech tomu říkají šablonové systémy a sestavy a u nás v Česku opravdu jen šablony. Ve většině případů okopírované právě od originálu. Myslím, že by to byl trhák, kdyby český autor přišel na trh se skvělou sérií motivů, použitelnou pro všechny zákazníky a kdyby je uvedl na trh. Problém by asi nebyl v návrhu, jak v tom, že malé série jsou většinou drahé a prorazit s nimi je docela na zaplněném trhu nemožné, obzvláště pro náš slabý trh. A nyní se podívejme, jak to Craig dělá v podrobném postupu a co nám poví k nové sérii šablon uvedené na trh.
Jak jsem minule psal o tom jak jsem se musel poprat se Standoxem,tak jsem slíbil že se také zmíním o šablonách. Bez nich airbrush vlastně ani nejde dělat a říkejte si, že je nepoužijete a děláte od ruky. Ale beztak je musíte použít. Už kvůli tomu,že vám šablona zabrání „fouknutí“ barvy někam jinam. Ano, viděl jsem pár prací volně z ruky, ale to byla většinou práce na velké ploše, zdi nebo to bylo na kamionu, kde si dotyčný umělec pomohl skicou, projektorem nebo náčrtem. Ale třeba na přilbě je šablona nezbytná, bez ní jsou okraje rozmazané a linka nejistá, stejně jako detaily, které bez šablony prostě nejdou.
Když jsem viděl v lakovně některé Rudíkovy neúspěšné pokusy o linkování, začal jsem vlastně zjišťovat, jak a čím by se linkování mělo dělat. Kromě dražších linkovacích strojků o kterých tu byla kdysi také řeč jsem se víc zajímal o štětce a jak je používat. Tak za prvé, obyčejným štětcem ty správné linky neudělám. Linkovací štětec vypadá jinak, má delší chlup, který bývá buď přírodní z nějaké chlupaté potvůrky nebo umělý. Ale i ty umělé jsou velmi dobře použitelné a mají dobré vlastnosti a vyrábí se v různých velikostech.Nejznámější značkou je zcela jistě MACK. To druhé je mít správnou barvu, většinou se jedná o speciální linkovací barvy, které mají jiné vlastnosti než ty, které použijeme do pistole.
Vážení čtenáři. Doposud jsme se ve větší míře v postupech zabývali více retuší, která byla používána na plech či textil. Dnešním článkem bychom mohli vyrovnat skóre a podívat se na airbrush znovu jako na umělecký nástroj. Již delší dobu jsem vedl zvláštní debatu s panem výtvarníkem Janem Drbáčkem(krajiny, pastel, olej), který se několikrát nelichotivě zmínil o retuši jako o nástroji, který by správný výtvarník neměl vzít do ruky. Poukázal jsem mu na práce několika našich i zahraničních malířů, včetně pana Zhoufa, Kopice, Křemečka a mnoha, mnoha dalších skvělých umělců. Nedal se přesvědčit, že je to plnohodnotná technika s mnoha možnostmi využití. Takže pro ty ostatní co se zajímají o retuš tu máme jeden zajímavý portrét, postup krok za krokem.