Vytahoval jsem nějaká data z archívu stovek textů a tak jsem se rozhcenodl publikovat to i když je to hodně staré. Rozhovory a recenze se chystají na příští týden, jelikož nějaké další obrázky uvízly na webu. Kdysi předtím,když mi zapojili internet jsem přišel lehce na to,jak vytvořit nějaké takové stránky a cpal jsem tam chaoticky informace ze světa tuningu a bavilo mne to. Nebyl to jen tak obyčejný tuning, ale venkovský a stupidní. Ne, že bych ho sám dělal,fuj…nic mi to neříká, ale když jsem šel ulici viděl zběsilou škodovku s nalepenými plasty, koncovkou výfuku a vzadu reproduktory od televize, nedalo mi to a musel jsem to vyfotit. Stránky měly ohlas, ale přibližně v téže době vznikl TUZING.com, kde si z podobného tuningového zaměření dělali legraci jiný a já to stopnul. Ne, že by mne kdosi obvinil z plagiátorství,ale proto, že mne už nebavilo psát o dusíku, dřevěných křídlech, poklicích, trapných světýlkách a subwooferech.
Co vím,vždy měl rád fantasy malíře, od Borise Valleja,přes Roya až po Viktorii Frances.Zavítal jsem tehdy k němu do jeho improvizovaného ateliéru. Předcházelo tomu pár schůzek, převážně v místním pohostinství, kde mi ukázal své práce. Maloval pomocí oleje, kreslil tužkou a v neposlední řaděse zajímá o digitální malbou.Je autorem spousty obrazů, reklam i obalu na CD. Ptal se mne tehdy, co je to ten „érbraš“, že to nevypadá špatně a že by to rád zkusil..
Když se rozhodnete, že sobě nebo někomu uděláte malbu na tričko, měli by jste vědět pár základních věcí. Možná by si někdo mohl myslet, že je to jako malba na plátno, ale není to pravda, tričko i kdyby bylo ze sebelepší bavlny se chová jinak, barva na něm se více vsakuje atd. Plátno máme našepsované a malujeme na něj olejem nebo akrylovými barvami. Na malbu budeme potřebovat barvy na textil, na trhu jich je několik druhů od různých výrobců, pistolku, štětce a tužky. Podívejme se dnes na podrobný postup malby na tričku a šablony nechte prosím doma.
Přicházím do garáže a otvírám dveře. Nechávám je záměrně otevřené, aby se tam dalo trochu dýchat. Beru do ruky papírovou šablonu s vyřezanými plameny a lepím ji na vrata plechové skříně. Pak si nasazuji respirátor a připravím si barvu ve spreji. Červená,černá,oranžová a žlutá na okrajích vytváří motiv plamemů ohraničených ostrou konturou ve stylu „krabích“ klepet z let šedesátých, tak typických pro středozápad USA. Po vyschnutí vše ještě doladím bezbarvým lakem od Motipu a dílo je dokonáno. Bohužel se nedochovalo.
Se sprejem se dá kouzlit různě, jistě všichni známe experta, který pomocí papíru a sprejů stále dokola tvoří planety na obloze a v popředí pyramidy.A stále dokola. Sice jednotvárné,ale zajímavé.
Nikdy jsem nebyl nějaký malíř a díky tomu stále vyrábím a používám na malbu šablony. A nestydím se za to, protože nikdy nebudu umět to co ostatní rovnou s rukou bez ničeho. Když vidím videa na Youtube, kde se maník dívá na malinkatou fotku slečny a to samé bez překreslení kouzlí pistolí na dveře auta, tak trochu nechápu, jak to dokáže. To jsou skuteční umělci, ale nezávidím, spíše se snažím to vynahradit při práci jinak.