Člověk, kterého celý svět obdivuje, člověk který je zatracován i uznáván. Jeho práce a styl je jedinečný. Dnes si dovolím publikovat osobní překlad z angličtiny z roku 2007, kde je popsána jeho práce s airbrushem. Když jsem s airbrushem kolem roku 1972 začal pracovat, používalo jej jenom několik umělců. Později jsem poznal armádu amerických ilustrátorů. Používali šablony k přetvoření fotografie jako kopie s takovou přesností, jaká jen byla možná. Nikdy jsem se nepokládal za součást této skupiny. Pracuji s airbrushem volně, metodou jedné skici, obvykle jen zředěnou vodovou barvou na papíře.
Vždy jsem si lámal hlavu nad tím, když jsem chtěl nebo musel dělat něco nového. Když to bylo linkování, nezbylo mi nic jiného, než se zajímat o to, jak se to dělá a pustit se do zkoušení. Stejně tak tomu bylo naposledy u plamenů a pak u třpytivých barev a barev s kovovým metalickým efektem. Někdy přijdu s vlastním nápadem, jak to udělat po svém a jeden takový si dneska ukážeme. Připravte si pistolky a jdeme na to.
V dnešní malé reportáži se podíváme na jednu z mnoha prací Petra Buriana, který má firmu na ruční mytí automobilů, opravuje a lakuje motoveterány. Dodržujete u historických motocyklů stejné barevné odstíny, jaké se používaly při výrobě? "Když seřadíte několik motorek JAWA vedle sebe, každá bude mít trochu jiný odstín. Máme zákazníky, kteří dovezou starou motorku a řeknou, že chtějí díl nalakovat podle zbytku. To pak není problém. Máme recepturu i na JAWA odstín. Každý lak bývá prakticky výjimečný. Stále se vedou spory, jaký odstín má JAWA přesně mít. Při výrobě totiž v historii stačilo trošku jinak namíchat barvu a celá sada už byla jiná, což se taky občas dělo. Dřív se tolik na přesnost nehledělo. JAWY i ČZ se prodávaly všude po světě."
Dnes se podívejme na plechařinu skůtru.
Vždyť pokud jsme na sebe nároční a chceme postavit model takový, aby se co nejvíce přiblížil skutečné předloze, čeká nás docela náročný a někdy krkolomný proces úpravy povrchu modelu. Na předchozí stránce jsem popisoval jak stavět ze stavebnic z resinu a tak nyní k jejich finální povrchové úpravě. Ke skutečnému vzoru se u modelu přiblížíme, pokud se zaměříme na patinování povrchu. Co to je? Patina je zestárlý, zaprášený, olétaný, oježděný, orezlý, odřený povrch. Samozřejmě vše záleží na tom jaký stavíme model. Pokud stavím model závodního silničního motocyklu asi moc patinování nepoužiji.
Víte občas, né vždy ale občas, člověka napadne kdejaká pitomost. Některé napadají pitomosti i podvědomě, někdo se musí krapet snažit. Já se Vám přiznám, že s pitomými nápady nemám problém. Naposledy mě taková pitmost napadla na počátku minulého týdne, kdy jsem v jednom nejmenovaném diskontu vzal do ruky malířské plátno s akrylovými barvami s předlohou jakéhosi pěkného mostu a bylo vymalováno.