Příběhy brutální lakovny pošesté....

Každopádně situace byla taková, že jsem měl dílenský kompresor,ale kromě pistole na velké plochy nebyla žádná retuš ani jednoduchá fixírka na efekty. Ale já jsem je dělat chtěl. Rozhodnutí koupit retuš jsem měl až později, zato byla spousta práce s lakováním velkých ploch,automobilů,motocyklů a všeho možného. Na snímku je přední vidlice z kola s grafickým designem, níže v článku popis a foto Škoda 105 s airbrush motivem lebky.

Zaregistrujte se a přečtěte si více...

Přidat komentář

JComments

Stříkací pistole byla zpočátku využívána umělci k vylepšování fotek

První, kdo si nechal patentovat roku 1893 ve Velké Británii stříkací pistoli na principu fixírky, kde proud stlačeného vzduchu nabírá během své cesty barvu a rozstřikuje ji v jemných kapičkách, byl Američan Charles L. Burdick, obecně uváděný jako tvůrce stříkací pistole a jednoho z prvních jejích designů. Jako umělec akvarelu pátral Burdick po způsobu, jak přidat obrazu další vrstvy barvy bez použití štětce, který často rušil a mazal dřívější nátěry. V této době byly pistolky poháněny ručními kompresory (k naplnění sběrné nádrže se používala nožní hustilka). Burdickův model pro neprofesionály nazvaný “amatér “ měl ruční pumpu. Elektrické kompresory staly se dostupné ve stejném čase, kdy byla vyvinuta moderní stříkací pistole.

Nádrž malovali pomocí tužky

Dotaz by měl spíše směřovat do fóra, ale jelikož je toto z archívu AM staré sedm let, tak to dáme na titulní stránku... "Ahoj Luďku, tak jsme se minule bavili i o jiném způsobu nanášení barvy a ty jsi o tom trochu pochyboval. Našel jsem stránky,ale už jsem ztratil přehled, kde jsou. A ti lidé tam prováděli airbrush kombinovaně na bandu. Fígl je v tom, že kontury nejsou vytaženy tenkým štětcem, ale nějakým druhem fixy,nebo pisátka."

Jak jsem se nestal malířem

Víte občas, né vždy ale občas, člověka napadne kdejaká pitomost. Některé napadají pitomosti i podvědomě, někdo se musí krapet snažit. Já se Vám přiznám, že s pitomými nápady nemám problém. Naposledy mě taková pitmost napadla na počátku minulého týdne, kdy jsem v jednom nejmenovaném diskontu vzal do ruky malířské plátno s akrylovými barvami s předlohou jakéhosi pěkného mostu a bylo vymalováno.

Na finální podobě modelů hodně záleží

Vždyť pokud jsme na sebe nároční a chceme postavit model takový, aby se co nejvíce přiblížil skutečné předloze, čeká nás docela náročný a někdy krkolomný proces úpravy povrchu modelu. Na předchozí stránce jsem popisoval jak stavět ze stavebnic z resinu a tak nyní k jejich finální povrchové úpravě. Ke skutečnému vzoru se u modelu přiblížíme, pokud se zaměříme na patinování povrchu. Co to je? Patina je zestárlý, zaprášený, olétaný, oježděný, orezlý, odřený povrch. Samozřejmě vše záleží na tom jaký stavíme model. Pokud stavím model závodního silničního motocyklu asi moc patinování nepoužiji.

Pistole se prodávají také s různými průměry trysek

Proč jsem si kdysi pořídil stříkací pistoli? Ač jsem se snažil sebevíc, tak se mi nikdy nepodařilo nabarvit například bílou, žlutou nebo červenou barvu za pomoci štětce. Začal jsem tedy pokukovat po stříkací pistoli. Tak jsem si nakonec pořídil nízkotlakou stříkací pistoli od Mikrotechny za 330,- Kč. Všichni mne upozorňovali, že je ta pistole určena jen na plochy a měkké přechody natož flíčky s ní nikdy nenastříkám. Patálie s kompresorem a tlakovou nádobou ponechám stranou, protože to byla také strastiplná cesta. Ale zpět k Mikrotechně. Tahle pistolka byla vlastně složitější fixírkou s nádobkou umístěnou dole.