Ukážeme si vcelku jednoduchý postup , jak namalovat křídla a logo Ducati.
Křídla jsou vyplněná žlutou HI VIZ barvou, která je více viditelná než obyčejná žlutá barva. Takový odstín můžete vidět například na reflexních vestách a doplňcích pro motorkáře, ale není to reflexní barva, která je vidět v noci.
Je zručným umělcem, který používá miniaturní stříkací pistole pro tvorbu svých obrazů, kombinuje neuvěřitelné dynamické malby a prezentoval je již na mnoha místech ve světě. Chris nám tvrdí, že kreativní schopnost umělce je na celé jeho tvorbě to nejdůležitější. Velkou roli hraje hlavně talent, který on bezpochyby má. Podílel se na tvorbě velkých děl, která nebyla omezena rozsahem ani rozmanitostí. Rozvíjí pouze originální nápady pro někdy až přehnaně náročné klienty a nenechá se odradit ani uměleckým dílem nebo firemní nástěnnou malbou. Bere vše s důrazem na kvalitu své práce.
Nejen pracovat s maskováním, ale také základy kreslení by měl umět snad každý, kdo vezme retuš do ruky. Dnes tu máme malý příspěk od Ládi, který poslal nějaké ukázky z jeho tvorby. Používá barvy Schmincke a pistolku s průměrem trysky 0,2mm. Jako podklad posloužila čtvrtka formátu A4. Ke dvěma dalším skicám jsem neměl komentář ani popis, nejdná se nejspíše o tužku. Chtěl bych dodat, že pokud budete posílat příspěvek, je nutné dodat popis či postup. Samotné obrázky uploadujte do fóra.
{jcomments on}
K malování v garsonce potřebuje skalpel, stříkací pistole a kompresor. Jméno třiapadesátiletého Karla Kopice je uznávaným pojmem ve světě malování technikou airbrush. Tahy štětcem nahrazuje nástřikem barev přes ručně vyřezávané šablonky. Jeho postavy působí tak plasticky, jako by měly z obrazu vystoupit. Proslavili vás tučňáci. To vzpomínáte na kapelu Michala Tučného? Ale ne, s tím jsem začal z legrace na stavební škole. Dělali jsme prostorové rozkresy a kamarád mě poprosil, jestli bych mu tam v měřítku nedomaloval lidské postavy.
Už je to strašně dlouho, co jsem začal stavět modely letadel a lodí. Vždy jsem zápolil se štětcem, houbičkou a udělátky, abych nanesl nátěr na povrch. Potom jsem si pořídil kompresorek z lednice a jednoduchou fixírku z trubičky a injekční stříkačky s jehlou a tisícovkou experimentů jak to naladit. Dostalo mě, jak na povrchu vypadá barva po stříkání úplně jinak než po štětci. Přišlo další experimentování s domácí pistolkou a nakonec já starý skrblík investoval do nástroje značky Fengda a lepšího kompresorku. Nechápu jak jsem tak dlouho mohl být bez ní.