
První, kdo si nechal patentovat roku 1893 ve Velké Británii stříkací pistoli na principu fixírky, kde proud stlačeného vzduchu nabírá během své cesty barvu a rozstřikuje ji v jemných kapičkách, byl Američan Charles L. Burdick, obecně uváděný jako tvůrce stříkací pistole a jednoho z prvních jejích designů. Jako umělec akvarelu pátral Burdick po způsobu, jak přidat obrazu další vrstvy barvy bez použití štětce, který často rušil a mazal dřívější nátěry. V této době byly pistolky poháněny ručními kompresory (k naplnění sběrné nádrže se používala nožní hustilka). Burdickův model pro neprofesionály nazvaný “amatér “ měl ruční pumpu. Elektrické kompresory staly se dostupné ve stejném čase, kdy byla vyvinuta moderní stříkací pistole.
Víte občas, né vždy ale občas, člověka napadne kdejaká pitomost. Některé napadají pitomosti i podvědomě, někdo se musí krapet snažit. Já se Vám přiznám, že s pitomými nápady nemám problém. Naposledy mě taková pitmost napadla na počátku minulého týdne, kdy jsem v jednom nejmenovaném diskontu vzal do ruky malířské plátno s akrylovými barvami s předlohou jakéhosi pěkného mostu a bylo vymalováno.
Prajem vam vsetkym dobry den , chcel by som tu prezentovat moju poslednu
pracu co sa portretu tyka. Striekam rok a pol a budem rad ak ju posudite ci uz kladne alebo zaporne . Portret je je na platne 800 x 600 , a je tvoreny pistolou Iwata HP BH . Pouzil som cierny tus a aj ked to mnohym nevyhovuje alebo nie su s nim spokojny majitelka diela bola s
finalnym dielom spokojna. Pri manipulacii s platnom sa mi podarylo troska ohnut ihlu na Iwate , a aj ked som ju vyrovnal uz to nebolo ono a tych ludi na moste som viacej nenastriekal .
Už se vám někdy stalo, že jste postavili a perfektně nabarvili nějaký model, ale celkový dojem o několik tříd dolů srazily stříbřivé okraje obtisků, navíc se špatným soutiskem, které ještě k tomu viditelně vystupovaly z povrchu? A přemýšleli jste, jak tomu napříště zabránit? A co takhle zkusit nahradit obtisky stříkacími šablonami? Jestliže používáte stříkací pistoli, pak není nic jednoduššího, než se zamyslet nad tím, co vše je možné pomocí maskování velice jednoduše nastříkat.
Na světě nejsou krásnější příběhy než ty s dobrým koncem. V tuningovém světě to platí také. Když mi koncem letošního června Libor Olič alias Olin předával umaštěný (možná i to je slabé slovo) kryt motoru, pětilitrový soudek od piva, který už něco pamatoval a nově koupenou rakev na střechu své Fabie a po pár dnech jetou expanzní nádobku a vyřezaný kryt na baterii na kterém, po přebroušení, bylo odhaleno 6 různých barev, tak ani ve snu by mě nenapadlo kam až tento příběh může zajít.Na světě nejsou krásnější příběhy než ty s dobrým koncem. V tuningovém světě to platí také.