Mnoho mým známých se zabývá digitální malbou. Už z principu s poděkování jejich příspěvky odmítám, protože i když použijí tablet a softwarový airbrush, stále to s barvou nemá nic společného. Přitom digitáže jsou stále a častěji používané prakticky všude, ať se podíváme vlevo, vpravo. Stejně tak dělají na počítačích designéři i návrháři a to z různých odvětví. O to více si vážím takových, kteří stále na šaty, motocykly nebo návrhy auta používají tužku, pero nebo i náš zmiňovaný airbrush a počítačové kouzlení ke své práci nepotřebují.

Zdravím všechny čtenáře a lidi, kteří se zajímají o airbrush. Posílám jeden postup práce na nádrži. Je to airbrush na motiv skupiny Matahari pro kamaráda Pavla kterému se tato skupina líbí. Finální foto je zatím bez laku a jen nádrž . Po laku dodám fota celé motork. Fotky jsou označené od 1 do 29, aby se to dobře ukládalo a nahrávalo na web. Fotky nejsou moc epes nevím prostě se mi to nedaří fotit ostře hezky nasvětlené asi budu muset vyměnit foťák nebo ruce. (také mi to nejde fotit a ve skutečnosti je to lepší.pozn.red.) Komentáře k fotkám budou také očíslované 1 -29 pro lepší přiřazení.

Již od dětství jsem rád kreslil, později jsem vyzkoušel olejomalbu i jiné techniky. Zvědavost mě dovedla i k technice Airbrush, u které jsem zůstal. Fascinuje mě svými možnostmi a mohu v ní použít malbu i kresbu. Při tvorbě obrázků využívám různé pracovní postupy, ale upřednostňuji práci volnou rukou. Rozhodně nepatřím mezi ty, kterým se v naší branži říká "omalovánkáři" a kteří by byli bez plotru ztraceni.
"Pro ty z nás, kteří denně drží v ruce pistoli, pistolku , štětec je běžná praxe, že dýcháme aerosol, který opravdu moc zdraví neprospívá. Ale i přesto všechno nás cosi nutí vytvářet další a další nové projekty a práce. Že by začínající krize? Ale kdepak...je to posedlost vymýšlet nové a nové tvary, obrazce, motivy a barevné variace na papír, plátno, kůži, zeď, plech nebo jiný materiál."
Již na základní škole jsem měl lásku k výtvané výchově, portrétům a kreslení. Časem jsem vzal do ruky štětec a začal malovat. Můj sen byl, abych se stal malířem, ale všichni dospělí mi začali můj záměr vymlouvat. Protože malíři si často nevydělají na živobytí a většinou jsou slavní až po své smrti. Zvolil jsem kompromis. Maluji, tvořím a jsem živý až moc. A vydělávám si navzdory všem předtuchám velmi dobře.
Už dlouho jsem se chystal na tu kapotu a dveře. Ne, že bych je tahal po výstavách jako ty předchozí, ale prostě jsemsi ji chtěl udělat pro své milované staré auto. Ano, přiznám, taky jako malou reklamu na to co dělám a taky bych byl zase někdy rád středem pozornosti. Ne, že bych doposud nebyl, jelikož jsem byl díky zesilovači Magnat slyšet už z daleka a hliníková kola mému auto sluší, ale co si budeme povídat, airbrush je airbrush. A pokud máte na kapotě plameny, tak si vás každý (včetně policie) bude už pořádně na silnici pamatovat. Ukážu Vám, jak jsem si ho pomaloval a jak jsem si s tím musel poradit při mé lásce k ohni, lebkám a všem těm mým kostlivcům.