Ledničkový kompresor je již pro dvojčinné pistole nevhodný
Na stříkání svých modelů, jsem až do dnešních dnů používal syntetické barvy ve spojení s jednoduchou fixírkou, která je popsaná na začátku této fotogalerie. Po dvouleté zkušenosti s touto pistolkou shrnu její výhody: Cena necelé dvě stovky + ledničkový kompresor zdarma a hadičky s odkalovačkou cca 100, v době kdy jsem to pořizoval se dal nejlevnější komresor s pistolí koupit za cca 8000,- a to se mi dávat nechtělo. Dále je to snadná údržba. A tím výhody končí.
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Příspěvky
-
Hlavní sekce
-
Recenze
- Ledničkový kompresor je již pro dvojčinné pistole nevhodný
Barvení modelů – natírat nebo stříkat?Typický dotaz začátečníka. I já takové dotazy pokládal, není třeba se za ně stydět, jen je potřeba se zeptat vhodnou formou na vhodném místě a ve vhodný čas. Dnešní trend je poměrně nekompromisní k dříve běžnému „štětcování“ a kdo nestříká, není „IN“. Jako vždy zde budu prezentovat svoje zkušenosti a postupy. Určitě se najde spousta lidí, kteří to dělají jinak a jsem si jistý, že možná i lépe. Protože se však tyto základní otázky většinou považují za samozřejmé, nikde se veřejně kromě diskuzních fór moc neřeší.
Jméno jednoho z nejoriginálnějších umělců současnosti, Hanse Ruediho Gigera, si většina lidí spojuje především se slavným hororovým filmem režiséra Ridleyho Scotta Vetřelec, za jehož design získal Giger vroce 1980 sošku Oscara, a který tomuto kontroverznímu autorovi zaručil celosvětovou publicitu. H. R. Giger ovšem není jenom stvořitelem tohoto vesmírného monstra, ale je výtvarníkem svelmi širokým záběrem uměleckých aktivit. Vetřelec představuje pouze jednu část z jeho rozsáhlé tvorby, jakýsi vzorek hororového biomechanického světa, jehož vizi autor ve svých dílech předkládá. Autorova mimořádná schopnost imaginace v kombinaci s výjimečným výtvarným nadáním dala vzniknout stovkám maleb, kreseb, grafik, soch, šperků, kusů nábytku, přebalů hudebních nosičů, architektonických, filmových a mnoha dalších projektů.
Ahoj všichni! Minule v článku o fotopodstavcích jsem vám napověděl, jak za málo peněz udělat hodně muziky. Tentokrát je tu pár postřehů, jak pořídit nějaký levný hudební nástroj, se kterým budete muzicírovat. Tohle je můj první článek, který už by se obsahem i stylem měl blížit ostatním příspěvkům na tomto webu, tak doufám, že to nějak nezvořu. O co půjde? Spousta lidí se modelařiny „bojí“, protože je to záležitost poměrně náročná na vybavení, a pak je další skupina, která už sice modelaří, ale se štětečkem a jenom tak občas a dál se neposouvají právě kvůli tomu, že by to znamenalo nemalou investici.
Člověk, kterého celý svět obdivuje, člověk který je zatracován i uznáván. Jeho práce a styl je jedinečný. Dnes si dovolím publikovat osobní překlad z angličtiny z roku 2007, kde je popsána jeho práce s airbrushem. Když jsem s airbrushem kolem roku 1972 začal pracovat, používalo jej jenom několik umělců. Později jsem poznal armádu amerických ilustrátorů. Používali šablony k přetvoření fotografie jako kopie s takovou přesností, jaká jen byla možná. Nikdy jsem se nepokládal za součást této skupiny. Pracuji s airbrushem volně, metodou jedné skici, obvykle jen zředěnou vodovou barvou na papíře.
Existuje řada výrobců barev a záleží jen na vás které si vyberete.