Jak vyrobit tichý kompresor na airbrush?
Přemýšleli jste někdy o pořízení vlastního kompresoru na takové to “domácí foukání”? Jestli ano pak je pro vás tento článek možnou inspirací. Kompresor má v domácnosti mnoho využití. Ať už se jedná o vyčištení prachu z chladiče a case nebo o pouhé dofouknutí kola, stlačený vzduch vám ulehčí spousty práce. Základem je starý ledničkový kompresor, kterých se po světě válí mnoho. Pokud neobstojíte například u známých, zkustě sběrné dvory, skládky a podobně. Poohlížejte se spíše po kompresoru se startovacím relé nebo kondenzátorem, ulehčí to mnoho práce.
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Příspěvky
-
Hlavní sekce
-
Recenze
- Jak vyrobit tichý kompresor na airbrush?
Barvení modelů – natírat nebo stříkat?Typický dotaz začátečníka. I já takové dotazy pokládal, není třeba se za ně stydět, jen je potřeba se zeptat vhodnou formou na vhodném místě a ve vhodný čas. Dnešní trend je poměrně nekompromisní k dříve běžnému „štětcování“ a kdo nestříká, není „IN“. Jako vždy zde budu prezentovat svoje zkušenosti a postupy. Určitě se najde spousta lidí, kteří to dělají jinak a jsem si jistý, že možná i lépe. Protože se však tyto základní otázky většinou považují za samozřejmé, nikde se veřejně kromě diskuzních fór moc neřeší.
Myslím si, že málo který modelář tuší, k čemu byla původně určená pistole, kterou používá k stříkání svých modelů. Zrodila se v USA mezi světovými válkami a tehdejší grafici ji využívali k torbě reklamních plakátů. Americká retuš, jak se této technice začalo říkat, našla během války uplatnění při vytváření agitačních materiálů. Od těch dob se technika Americké retuše rozvinula ve svébytný umělecký obor. V průběhu času se změnilo využití. S Airbrushem se začaly stříkat malůvky na auta, motorky, letadla a dokonce i na lidská těla.Na trh dorazily nové dvou činné stříkací pistole, které umožňují přerušovat nejen tok barvy, ale i vzduchu.
Světový festival bodypaintingu se letos konal podruhé ve městě Portschach. A nejen tam, festival pro komunitu malování na tělo spojuje i kultury ze dvou kontinentů. Konají se každý rok a to jak ve městě Seeboden, Korutany provincie v Rakousku a v Daegu v Jižní Koreji. Celý týden probíhají workshopy, přehlídky a o soutěže v mnoha kategoriích. Novinkou pro letošní rok je amatérská kategorie Airbrush. Hodně lidí tvrdí, že malování na tělo je jednou z nejstarších forem umění.
Airbrushové malby jsem začal dělat v únoru 1972 na požádání známého člověka – experta na čtení z dlaně, který vytvářel psychedelické kresby. V té době jsem byl zaměstnaný tvorbou velkorozměrných obrazů Passages, které měly vždy stejnou formu. To znamenalo, že opakování základní formální struktury se stalo záležitostí rutiny. Proto jsem začal odbočovat k těmto experimentálním kresbám jednou nebo dvakrát týdně. Práce začínala odpoledne a obvykle končila nad ránem. Na první kresby jsem používal černou akrylovou barvu, ale později jsem pracoval se zředěným Indickým inkoustem na velkých rozměrech. 
Tento kompresor používá stále více našich čtenářů. Již pro lákavou cenu, která je okolo dnes již okolo 3 tis korun. Orlík je jednopístový bezolejový kompresor pro airbrush stříkání. Je vybaven regulátorem pro odvod kondenzátu a nastavením výstupního tlaku. Ale o parametrech tohoto zařízení si psát nebudeme. Láďa dostal nápad na malou úpravu kompresoru.