Levný "velký" kompresor
Kompresor u mě doma je od firmy Gude. Parametry : hmotnost 22 kg, výkon motoru 1,5 kW (2 koně), jednopístový kompresor, max sací výkon 210 l/min, skutečně dodávané množství cca 120 l/min., max. tlak 8 bar, bezolejový, vzduchová nádoba 25 litru, 1 vývod tlakového vzduchu, 2 manometry (jeden tlak ve vzdušníku, druhý redukovaný tlak za redukčním ventilem, tedy to co leze ven), tlakový spínač, redukční ventil, pojistný ventil, odkalovací ventil. Běžná cena tehdy 4.000,- Kč, v akci se slevou 2.990,- Kč, dnešní cena kolem 3.500,- Kč, u "dobrých" prodejců 5.000,- Kč. Součástí byl i tlakoměr na nafukování kol auta, ofukovací pistole, stříkací pistole s horní nádobkou, spirálová hadice.

Člověk, kterého celý svět obdivuje, člověk který je zatracován i uznáván. Jeho práce a styl je jedinečný. Dnes si dovolím publikovat osobní překlad z angličtiny z roku 2007, kde je popsána jeho práce s airbrushem. Když jsem s airbrushem kolem roku 1972 začal pracovat, používalo jej jenom několik umělců. Později jsem poznal armádu amerických ilustrátorů. Používali šablony k přetvoření fotografie jako kopie s takovou přesností, jaká jen byla možná. Nikdy jsem se nepokládal za součást této skupiny. Pracuji s airbrushem volně, metodou jedné skici, obvykle jen zředěnou vodovou barvou na papíře.
Třiadvacetiletý Dmitrij Proškin z Kazachstánu se graffiti věnuje už devět let. Ze sprejera, který maloval nelegálně, se za tu dobu stal uznávaný odborník. Jeho práci znají lidé po celé Evropě. V sobotu ho mohli vidět i návštěvníci Graffiti session ve Smetanových sadech v Jihlavě.
Airbrush má delší historii, než bychom si mohli myslet. Jeho vznik se datuje už ke konci 19.století. Tehdy ho ale používali pouze k retuším obrazů, či v reklamní branži. Obor Americké retuše se však začal velmi rychle vyvíjet a nastupujícímu trendu dal svými výrobky, inovacemi a patenty úplně nový rozměr pan Jens Andrea Paasche, zakladatel Paasche Airbrush company.
Po podzimním představení Tuning Cupové Škody Fabia combi v designu WTCC z dílny Tau-Racing.cz a Filipa Taubnera na webu
Tedy spíše vnitřku nalévacího otvoru. Téměř každý druhý motocykl, který jsem měl možnost opravovat, nebo vidět měl podobný problém. Barva na vnitřku se téměř vždy začala odlupovat a časem zpuchřela. Je to dané tím, že je často barva i ve vnitřku nádrže. A to jak z továrny, tak i po přelakování. Je úplně jedno zda se jedná o silnici, enduro nebo chopper. Benzín časem naleptá i ten sebelepší povrch, zvláště v okolí hrdla a vy se nyní podívejte, jak jsem se s tím popral. Více v článku…