Kompresory se také samozřejmě liší hlučností, která má při práci podstatný vliv...
Pokud máme vhodnou pistoli, musíme samozřejmě zajistit i přívod vzduchu, na jehož kvalitě neméně záleží. I když na kvalitě není asi správné slovo – mluvíme zde spíše o jeho tlaku. Pokud se bavíme o technologii airbrush, máme asi dvě základní možnosti přívodu vzduchu. Jsou jimi nádoby se stlačeným vzduchem a kompresor se vzduchojemem. Pojďme si tedy k těmto alternativám povědět něco více.
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Příspěvky
-
Hlavní sekce
-
Recenze
- Kompresory se také samozřejmě liší hlučností, která má při práci podstatný vliv...
Blíží se letní čas, doba dovolených a většina z nás by uvítala nějakou změnu na svém těle. Díky to řeší piercingem, muži tetováním, nebo jiným způsobem zdobení těla. Převážná většina tetování je nevratný způsob ozdoby těla a každý kdo se k němu rozhodne by si motiv měl opravdu dobře rozmyslet. Dobrá polovina lidí svého rozhodnutí později lituje, kdyby mohli, tak se podruhé tetovat nedají, nebo by si dali udělat něco jiného než to co mají. Druhá polovina spokojených lidí se nechá tetovat dále a přidávají si další motivy. Pro ty, kteří by rádi dočasné a přitom velice vkusné tetování za pár korun tu máme návod jak na to. O víkendu jsem byl na jedné hudební akci. Všimnul jsem si stánku s nápisem „ Airbrush TATTOO“ . Nedalo mi to a šel jsem se podívat, kdo to tu provozuje živnost. Nevěřil jsem vlastním očím…
Craig
Jistě jste zahlédli, ať už na internetu v časopise nebo reálu Airbrush, kde byly třeba na kapotě auta hořící poletující bankovky.
Jako průměrný Čech jsem vystřídal několik značek automobilů. Od českých, italských, jednoho Japonce a nějaký ten Volkswagen. Ale nejvíce se mi zaryl do paměti jeden automobil. Nevím, do jaké míry je značka Ford spolehlivá, je možné že nový automobil by mi nezpůsobil tolik problémů jako tento vůz. Nepsal bych o tom, ale také se mi dostal „pod pistoli“ a i když neposedná drůbež zůstala pod zámkem, malé nehodě jsem se nevyhnul. Vše začalo zcela nenápadně před mnoha lety v malém autobazaru v Havrani.
Když jsem ten vůz prvně zahlédnul, tak jsem si myslel, že se jedná o ARO. To byl takový ten ošklivý terénní automobil původem z Rumunska, motor Dacia a možná něco z Renaulta. Ale asi jsem se mýlil, jednalo se o Abartha. Vím, že každý si s tímto názvem spojuje spíš výfuky vyluzující randál a laděné svody od firmy podobného názvu. Ale zde se jedná o název italského automobilu, který má nejen krásné křivky, ale i dobrý motor. Bohužel se již nevyrábí a kamarád mi donesl fotografii, zda bych ho nezvěčnil, popřípadě udělal návrh konceptu nové karoserie pro rok 2013, kdyby měl někdo zájem obnovit starou klasiku. To není problém, připravím si pastelky, tužky, airbrush Handa a pár barviček. A pouštím se do malby malého sporťáku na papíře A3. Více v článku….